Fenoménem posledních let jsou bezesporu sociální sítÄ›. ÚÄet na nÄ›které z nich má v podstatÄ› každý z nás, vÄetnÄ› dÄ›tí. A to i pÅ™esto, že v podmínkách je dáno, že jsou až od 13 let. Ukazuje se vÅ¡ak, že na nich trávíme stále více Äasu. Platí to nejen pro mladé lidi, nýbrž v podstatÄ› pro vÅ¡echny vÄ›kové skupiny. A toto chování má samozÅ™ejmÄ› svůj důvod.

 

Tím je hlavnÄ› touha o nÄ›co nepÅ™ijít. Vzhledem k tomu, že se jejich obsah neustále mÄ›ní, jak tam lidé pÅ™idávají nové a nové příspÄ›vky, v nás pÅ™evládá touha si je pÅ™eÄíst, abychom náhodou nepÅ™iÅ¡li o nÄ›jaký důležitý. To samé platí i o komentářích.

 

 

To nás pak v podstatÄ› nutí je neustále sledovat, abychom se dozvÄ›dÄ›li, co je nového. A je pravdou, že samy sociální sítÄ› toto chování podporují. A není divu, Äím více se lidé angažují, tím více penÄ›z tyto spoleÄnosti vydÄ›lají. A faktem je, že mají v zásobÄ› mnoho triků, jak toho dosáhnout.

 

Asi nejdůležitÄ›jším z nich je algoritmus, který nám nabízí příspÄ›vky podle toho, co nejÄastÄ›ji vyhledáváme. To na první pohled nezní nijak Å¡patnÄ›, dokud si neuvÄ›domíme, jakým způsobem je to používáno. ÄŒasto je nám totiž mezi tÄ›mito zajímavými příspÄ›vky podsouván i pravý opak, který v nás má vyvolat reakci a touhu komentovat. Pokud se tedy zajímáme o medicínu, můžeme se doÄkat antivax příspÄ›vků, pokud o astronomii tak o plochou zemi.

 

 

Zde se využívá základní lidské nátury, kdy se snažíme pÅ™esvÄ›dÄit ostatní o tom, že máme pravdu. Nesmíme vÅ¡ak zapomínat, že to platí i pro druhou stranu. A Äím více budeme na podobné příspÄ›vky reagovat a komentovat je, tím ÄastÄ›ji se nám budou objevovat, což pak opÄ›t znamená více reakcí. Jedná se o kolotoÄ, ze kterého je těžké vystoupit.

 

Co tedy dÄ›lat? V první Å™adÄ› je nutné si uvÄ›domit, že na sociálních sítích se jen málokdy dozvíme nÄ›co skuteÄnÄ› důležitého. A že v internetových diskusích nikoho o tom, že máme pravdu, nepÅ™esvÄ›dÄíme.